Mikulášské odpoledne

Tradiční odpoledne pro děti bylo tentokráte v neděli.

Ale to nevadilo ani pořadatelům, ani dětem, kterých přišlo téměř sto.

Dobrovolné hasičky a hasiči ze Stanu
starají se v celé obci o požární ochranu.
A když požár uhasí a když mají po práci,
ani potom nelenoší, chystají všem legraci...

Po tanečním úvodu s vánočními písničkami přišla na řadu první disciplína:

Máme rádi skákání, skáčem jako klokani.
Skákání je malina, pomůže nám bublina...

Děti se na skákacích balónech pěkně vydováděli.

A už zase diskžokej pouští písničky a zve do tance.

Jak zvládneme překážky?
To jsou ale otážky!
Napůl kolo, napůl pěšky,
pomohou nám – koloběžky.

A koloběžky nedělaly problém ani při kličkování mezi židlemi, ani při co nejdelší jízdě na jeden odraz.

Po loňském úspěchu nemohly ani letos chybět oblíbené tunely.

Kolektivní duch soutěžících byl vyzkoušen při trojnohé chůzi dvojic a čtyřnohé chůzi trojic.

Je to dlouhé, točí se to...
Kdo uhádne, copak je to?
Když se vzduchem roztočí,
zkoušíme jí proskočit.

Závěrečnou zkouškou obratnosti bylo podbíhání lana.
Některé lano trefilo do zad, některé do nohy a některé dokonce do nosu.
Ale většina si s ním poradila a podběhla jej dokonce několikrát...

Ale to už se ke kulturnímu domu blížil Mikuláš se svojí družinou.
Letos nejeli na saních, ale téměř jarní přírodou možná přijeli na kolech.
První do sálu vběhli čerti a způsobili hotové pozdvižení, neboť i starší děti začaly náhle své rodiče objímat...

To už ale do sálu vstoupil Mikuláš s andělem a čerty lehce zkrotil.
Poděkoval dětem za jejich chování v uplynulém roce a pozval je na pódium,
kde je potěšil balíčkem s hračkou, ovocem i cukrovinkami.

Všichni se po mikulášském odpoledni rozcházeli příjemně naladěni.