Založení sboru
Ve dvacátých letech vzniklo v obci několik požárů, které většinou způsoboval provoz parních lokomotiv na železnici procházející obcí.
- 20. 4. 1920 hořel hostinec Aloise Jehličky, dále se rozšířil požár na dům čp. 8 Františka Němce, čp. 7 Antonína Málka a čp. 5 Františky Bálkové a Josefa Hovorky.
- 7. 12. 1920 opět od lokomotivy hořel dům čp. 16 Jana Korejka a od něj kůlna Josefa Ronera čp. 18, Františka Musila čp. 29 a lípa Václava Hovorky čp. 21.
- 21. 7. 1923 vyhořel Znamenáčkův mlýn i s hospodářskými budovami a shořelo obilí k semletí občanů. Až 20. 7. 1925 vyplatil Československý železniční erár 50 % škody a Bedřich Znamenáček zaplatil lidem též 50 % za veškeré shořelé obilí. Ve mlýně tenkrát také shořelo asi 60 obrazů Františka Kavana.
V roce 1924 byly ve Stanu vybudovány dva požární rybníčky. První pod drahou a druhý proti hostinci čp. 22.
Ustavující valná hromada se uskutečnila 30. března 1928 ve 3 hodiny odpoledne za přítomnosti 13 členů. Sbor byl v krátké době ustanoven s velkým nadšením.
Za výbor byli zvoleni tito:
- Šmatlán Josef, rolník
- Němec Josef, domkař
- Ressler Jakub, hostinský
- Hovorka František, rolník
- Dvořák Antonín, rolník
- Bříza Alois, domkař
Členové činní:
- Bíško Josef, domkař (trubkař)
- Bříza Antonín, kameník
- Bříza František, dělník
- Bříza Bedřich, kožešník
- Hovorka František, rolník
- Hovorka František, kolář
- Hovorka Josef, dělník
- Němec Josef, domkař
- Němec Antonín, dělník
- Příhoda Václav, domkař
- Počárovský František, domkař
Dále zakládající členové:
- Znamenáček Bedřich, rolník
- Jehlička Alois, hostinský
- Málek František, rolník
- Roner Josef, rolník
- Dvořák Antonín, rolník
- Hovorka Václav, rolník
- Bříza Alois, rolník
- Bříza Jan, rolník
- Roner Josef ml., rolník
- Ressler Josef, hostinský
- Šmatlán Josef, rolník
- Šulc Ladislav, tkadlec
- Zrzavý Jan, kameník
- Odvárka František, tkadlec
Zakročeno bylo ke koupi stroje a sice stroj byl koupen z inzertů v Dolanech u Klatov, na který byli pověřeni znalci pan Jehlička Alois, náměstek starosty, a pan Valena, strojník z Hlinska. Stroj byl znalci při zkoušení koupen za cenu 8 000 Kč. Dále byla zakoupena výzbroj od Františka Vídeňského z Hlinska za cenu 4 824 Kč. Pak na uniformy 17 mužů plátna od továrny Tausig a synové v Hlinsku, cena 1 124 Kč a za ušití Pilařovi krejčímu 395 Kč.
Byla postavena hasičská kolna, celkový náklad na ni činil 8 000 Kč.
Dále dne 10. 5. 1928 byli zařazeni četařem u lezců bratr Hovorka František a četařem u stříkačníků bratr Šulc Ladislav a dozorem inventáře byl pověřen bratr Bíško Josef.
Dne 12. 6. 1928 se rozhodlo o pojištění koní užívaných jako požárová přípřež u Hasičské pojišťovny a sice, jeden kůň za 7 000 Kč a druhý za 6 000 Kč. Koně do požární přípřeže poskytoval roku 1931 bratr Znamenáček, reservní pár tvořil kůň pana Málka a pana Zdražila. V roce 1937 poskytovali koně pánové Šmatlán a Makovský.
Hned v roce 1928 továrna Samuel Tausig a synové v Hlinsku darovalo sboru 20 m hadic.
V roce 1929 si sbor opatřoval finanční prostředky sbírkami a sice:
- Vítanov a Kouty 451 Kč
- Všeradov a Paseky 371 Kč
- Rváčov 161 Kč
- Srní 196 Kč
- Hlinsko 435 Kč
Podniky z tanečních zábav vynesly dohromady 545 Kč. Obec sama poskytla půjčku 3 700 Kč. Na základě peněz těchto byla uhrazena výzbroj pro 17 členů.
(Podle obecních a hasičských kronik zpracoval Zdeněk Hromádko)